VYPRAVĚČ ROBIN SVENSSON - SKUTEČNÝ MVP

MVP SBL Herr a Dam byli vyhlášeni minulý týden, ale jsou to "jen" letošní MVP. V zákulisí pracuje několik lidí, kterým se nikdy nedostane uznání, které si zaslouží, a svým způsobem jsou skutečnými MVP. Jedním z nich je Robin Svensson.

Na začátku tohoto roku jsem měl možnost si s Robinem sednout a popovídat si s ním o jeho cestě od kluka, který hrál fotbal, až po novináře a nyní možná bude na telefonu předobjednávat mistrovská trička a čepice pro Norrköping Dolphins. Naštěstí pro něj už má dobrého dodavatele, protože pro Norrköping to může být třetí titul v řadě.

Vzpomínám si, jak jsme se před několika lety sešli před tréninkem a náš trenér nám sdělil, že jeden z větších klubů v SBL odstoupil ze své účasti v lize a vyhlásil bankrot. V následujících letech to bylo čím dál víc klubů, které sestupovaly do druhé ligy nebo se skládaly, a najednou jsem slyšel, že další na řadě je Norrköping Dolphins. Šílené, jezdil jsem do Norrköpingu na tábory a tehdy byli dominantní, v roce 98 vyhráli titul a později se kolem roku 2010 stali jednou z velmocí. V roce 2018 vyhráli znovu, a to pravděpodobně v roce 2019.

Ale nějak jsme tady. Třetí finále v řadě, které Delfíni hrají, protože vedou 3:1, přičemž všechny tři zápasy vyhráli obrovským rozdílem. Člověk nemusí být zrovna génius, aby mu došlo, že přejít od téměř vyřazení k vítězství v řadě za sebou a vyhrát v minulé sezoně ženskou i mužskou ligu, vyžaduje hodně tvrdé práce. Vstupuje Robin.

Poprvé jsem se s Robinem seznámil, když jsem jel do Norrköpingu fotit Umeå, dostal jsem jeho číslo od trenéra Borise Balibrea a Robin náš první rozhovor zakončil slovy: "Nemáš zač, uvidíme se večer." Robin mi řekl, že se s ním chce sejít Jako přišel do arény, přivítal mě u vchodu a staral se o mě jako letuška, když jsem jako dítě letěl sám. Nikdy předtím jsem se s ním nesetkal a on si na mě každou čtvrthodinu udělal čas, aby se ujistil, že jsem v pořádku, nebo jestli něco nepotřebuju. A zároveň se ujišťuje, že jsou všichni ostatní v pořádku, a jak je možné, že si ještě nevypěstoval alergii na elektroniku, to nechápu. Nikdy jsem neviděla nikoho, kdo by byl na telefonu tak často jako on. Po zápase mi předal novinářskou kartičku a řekl: "Ta platí celou sezonu, takže příště mi stačí poslat zprávu a já vám zařídím stůl." A taky mi řekl: "Tohle je moje karta."

Od té doby se do Norrköpingu jezdilo často. A při každém zápase se Robin vždycky postará o to, abych dostal, co potřebuju. Všichni moji kamarádi, kteří buď hráli, nebo hrají za Delfíny, říkají to samé. Je to skutečný MVP, a kdyby nebyl u týmu, klub by nebyl u hráčů tak oblíbený, jak je. Když jsem v minulé sezoně lstí přemluvil svého kamaráda a bývalou legendu Delfínů Freda Drainse, aby šel dolů a předal míč, byl to Robin, kdo se mě zeptal, jestli to Fred udělá. V žádném případě, řekl. Ale když jsem mu řekl, že se Robin ptal, řekl, že to udělá. Tak to udělal.

Díky Robine za tvou tvrdou práci, a jestli bude finále 6, už víš, že ti napíšu, jestli bys nepřijel.